POSLEDNÍ ARISTOKRATKA
Hledala jsem nenáročnou a oddechovou
knihu, kterou bych mohla číst během zkouškového období a narazila jsem na
Poslední aristokratku od Evžena Bočka. Zpočátku jsem se dobře bavila, avšak
postupem času mi začal vadit místy až nucený humor, neustálé rádoby vtipné
vysvětlování situací v závorkách, jistá předvídatelnost příchodu dalšího
vtipu a dovedení nadějně vymyšlených situací do zbytečných absurdit. Na knize
se však jistě pozitivně podepsala mnoholetá zkušenost autora jako kastelána
zámku.
Jde o deník nejmladší
příslušnice šlechtického rodu Kostků, Marie, která se spolu s rodiči
vydává po restituci rodinného majetku z USA do navráceného zámku Kostka. Mariina
matka Vivien je poněkud naivní Američanka, která bere stěhování do Evropy nejen
jako odloučení od zbytku rodiny a přátel, ale také jako možnost stát se druhou
lady Dianou, kterou obdivuje, Mariin otec v USA přednáší na univerzitě a po
návratu do vlasti se z něj stane nesnesitelný skrblík s pocitem, že
jej každý chce jen připravit o těžce vydělané peníze.
Po příjezdu na své sídlo se
rodina seznamuje se zaměstnanci – kuchařkou, která má velmi dobrý vztah
k alkoholu, hypochondrickým zahradníkem a líným kastelánem. Vzhledem ke
špatnému stavu rodinných financí se Kostkovi spolu se svými zaměstnanci musí
pustit do příprav na turistickou sezónu a později přijmou do internace i
nesnesitelnou dceru svého advokáta, čímž výrazně zlepší svou finanční situaci. Mladá
aristokratka Marie, která se stane ze všech obyvatel Kostky největším přínosem
ve vztahu k praktickému chodu sídla, se s velkou dávkou ironie a
sarkasmu potýká s nejrůznějšími situacemi, kterým musí v novém domově
čelit – ať už jde o špatnou finanční situaci, problematické zaměstnance,
návštěvníky Kostky či rodiče, kteří se čím dál více vzdalují od reality. Marie
se také stala mou nejoblíbenější postavou na Kostce, se kterou jsem sdílela
rozhořčení nad neschopností či lehkovážností ostatních obyvatel a také podobný
smysl pro humor.
Kniha rozhodně není
propadákem, ale bohužel šlo z dobrého nápadu jistě vytěžit více. Doporučuji ji jako společníka na dovolenou nebo oddychový večer.
Poslední aristokratka ode mne získává 3 hvězdičky z 5.
Poslední aristokratku jsem poslouchala jako audioknihu a moc se mi líbila, ale myslím, že to je díky skvělému přednesu interpreta, takže nadměrný humor zněl velmi přirozeně. Věřím, že v knize to opravdu mohlo působit vynuceně, ale jak píšeš, zajisté je to výborná oddechovka. :-)
OdpovědětVymazatNa audioknihu jsem slyšela tolik skvělých reakcí, že si jí snad taky budu muset pořídit :)
VymazatBudu s tebou souhlasit. Na zacatku je to vtipne a zajimave, pak uz jsou vsechny vtipky porad na tu samou notu. Ja jsem se odvazila i k druhemu dilu, ale ten uz byl vazne propadak. Nastavovana kase, bohuzel.
OdpovědětVymazatTaky jsem si bohužel koupila druhý díl, ten můj dojem z autora a prvního dílu ještě dorazil. Škoda, nápad to byl jistě dobrý, ale snaha vytřískat z toho co nejvíce se bohužel na výsledku odrazila.
VymazatČetla jsem ji letos v květnu o zkouškovém, společně se spolužákem, který mi ji doporučil. Nám přišla velmi zábavná, ale to je asi i tím, že nám přišlo v tu dobu zábavné všechno , kromě skript na speciální pedagogiku :))Od té doby, po každé zkoušce padne ,,Svět je nádherný, růžový,béžový..,, :)
OdpovědětVymazatTo přesně znám, ono o zkouškovém je zajímavé a vtipné kde co :) i uklízení mě najednou baví :)
VymazatNo, ok, nechci být jízlivá, není tu nějaký soustružnīk či dělník z automobilky, který "taky" čte?
OdpovědětVymazat