Paměť mojí babičce

Musím se k něčemu přiznat – literární debut české autorky Petry Hůlové jsem četla teprve nedávno, ačkoliv kniha Paměť mojí babičce vyšla už před třinácti lety a ihned se stala literární událostí. To však není jediná věc, za kterou se v souvislosti s touto knihou stydím, nejhorší je totiž uvědomit si, že někdo debutoval tak výjimečným dílem a byl mladší, než jsem nyní já.

Román se odehrává v Mongolsku a jeho děj je vyprávěn z pohledu několika žen jedné rodiny, což podle mě dělá knihu velmi přesvědčivou a zajímavou. Díky tomu, že jde o vyprávění žen několika generací, avšak jedné rodiny, můžeme sledovat změnu myšlení a hodnot napříč časem. Kombinace zmíněného vyprávění z více úhlů, použití obecné češtiny, mongolských výrazů a úsporného stylu autorky činí dílo naléhavým i upřímným zároveň. Použitý jazyk a styl mě vůbec hodně zaujal, postavy díky němu pro mě byly pravdivější a bližší. Autorka líčí někdy až přelomové či tragické životní situace tak civilně, že právě díky tomuto kontrastu dosahuje mnohem většího účinku na čtenáře (nebo alespoň na mě).

Dosud jsem se snažila do svých recenzí psát i hrubé nástiny děje. Nechci Vás připravit o čtenářský zážitek, proto neprozrazuji zápletky, na druhou stranu byste asi měli vědět, jestli píšu recenzi na detektivku či životopis. U knihy Paměť mojí babičce ale udělám výjimku. Neříkám, že se v ní nic neodehrává a proto ani nestojí za to děj zmiňovat. Důvod je jiný – o děj tu až tolik nejde. Ano, můžeme se dočíst o životě v jurtě, o vyrůstání na mongolské stepi, životě v chudém městě, ale pro mě ty dějové linie byly na knize vedlejší. Důležitější pro mě byl působivý celkový dojem z knihy. To, jak vnímají stejné situace různí aktéři. To, jak snášejí pro nás těžké životní podmínky lidé, kterým nic jiného než poprat se se situací nezbývá a ještě se zdá, že je pro ně řešení nejrůznějších těžkých situací vlastně přirozené. Nebo jak použitý jazyk může znásobit naše pocity z knihy.

Snad i na Vás zanechá kniha výborný dojem, jako na mě. Nástup Petry Hůlové na literární scénu byl prostě famózní. A musím prozradit, že autorka udržela vysokou laťku i ve svých pozdějších dílech. Snad bude brzy čas na napsání recenze nějaké její další knihy.