Zapadákov

Co se stane, když někdo v zaplněném hudebním klubu začne křičet: „Hoří!“ a odněkud je cítit kouř? Kniha Zapadákov nám ukazuje, že existují daleko zajímavější a rafinovanější způsoby, jak vraždit, než je třeba střelba. Otázka chladné manipulace s davem je fascinující nejen pro pachatele, ale jistě i pro čtenáře.

Zapadákov je dalším dílem velmi plodného amerického autora Jefferyho Deavera. Jde o čtvrtý díl série se sympatickou komisařkou Kathryn Danceovou. I když jde o první knihu, kterou jsem od Deavera četla, nijak mi nevadilo, že nezačínám první knihou série. Autor nenuceně nového čtenáře uvedl do obrazu, takže u mne nenastal žádný problém ve stylu kdo je kdo.

I když jde o téměř šesti set stránkové dílo, ani jsem si jeho rozsáhlosti nestačila všimnout. Kniha plyne velice rychle, takže ani nevíte, jak jste se tak brzy mohli dostat na konec. Oceňuji také způsob, jakým autor dávkoval napětí. Kniha je plná nečekaných zvratů. Když už si myslíte, že jste něčemu přišli na kloub, stane se něco nečekaného nebo se dozvíte informaci, která Vaší teorii naprosto převrátí. I na posledních dvou stranách zažije čtenář překvapení. V souhrnu těchto ingrediencí dosáhne autor toho, že Vás kniha zajímá a pohlcuje více a více.

Teď už ale k záporům. Prvním z nich je překlad. Nejsem žádný odborník, jména překladatelů čtu v knize sporadicky a většinou nad překladem ani nepřemýšlím. U Zapadákova mne však některé slovní obraty přímo praštily do očí. Občas některé věty působily poněkud kostrbatě, větší pečlivost by textu jistě prospěla. Druhým záporem byla reklama. Nevím, zda Deaver dostává od určitých firem zaplaceno, či používá značky v knize pro dosažení pocitu aktuálnosti textu. Ať tak či onak, věta typu: „Vytáhl z kapsy mobilní telefon Samsung Galaxy S5.“ mne šokovala a působí dosti nepatřičně.

I přes výše zmíněné nedostatky hodnotím knihu velmi pozitivně. Deaver umí čtenáře udržet v napětí. Jde o strhující čtení, které mne k sobě připoutalo od začátku do konce. Kniha je velmi přesvědčivá jak v popisu situací, tak v dialozích či psychologii postav. V průběhu čtení Zapadákova jsem byla na dvou koncertech, což nebyla úplně ideální kombinace. Popisy davové hysterie, ušlapaných lidí a davu, který se v uměle vyvolané panice přestane chovat lidsky, jsem totiž měla v živé paměti.


Děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí knihy k recenzi. Více o knize a názory ostatních čtenářů si můžete přečíst zde.